Po úpravě léků při sesterské návštěvě je zase chvíli celkem klid. Pan Pavel je sice slabší, již nezvládne procházku venku, ale po bytě se pohybuje ještě celkem samostatně. Během několika dní však pozoruje, že se mu výrazně zvětšilo břicho. Již v nemocnici se mu to jednou stalo. Souvisí to prý se špatnou funkcí jater, kde má plno metastáz. Odvezli ho tehdy na sono a tam zjistili velké množství vody v břiše. Následoval transport na ambulanci, kde mu lékař pomocí punkční jehly vypustil několik litrů vody. Myslel si, že je to tím vyřešené, ale teď je to tu zase. Bude muset zase do nemocnice? Už jenom představa té cesty mu nahání hrůzu! Poradíme se v hospici!
Paní Jana volá na známé číslo, ozývá se známý hlas. V posledních týdnech se sestrou Markétou mluvila několikrát. Když jí líčí současné manželovy obtíže, je jasné, že to není nic neznámého. Hned se domlouvá nejbližší možný termín lékařské návštěvy, při které se punkce může udělat v domácím prostředí. Inu, když nemůže Mohamed k hoře, přijde hora k Mohamedovi, jak se říká… V této situaci je to ale vlastně obráceně. Doktor, kterého sestra oslovuje Medi, se totiž jmenuje Mohamed. Je z Bahrajnu, umí skvěle česky a zítra přijede k panu Pavlovi na tu punkci.
Druhý den se opět známá dvojice objeví ve dveřích. Přenosným ultrazvukovým přístrojem lékař vyšetří Pavlovo břicho, určí vhodné místo vpichu a pak se z obýváku na chvíli stane malý operační sálek, kde se za sterilních podmínek z břicha pana Pavla vypustí 8 litrů vody. Protože to nějakou dobu trvá, stačí si přitom popovídat o všem možném – o práci, o vnoučatech, o strachu i o naději… Je to úleva!
PUNKCE ASCITU je výkon, při kterém se po ultrazvukové kontrole sterilně vypustí nadbytečná volná tekutina z dutiny břišní. Nemocnému přináší velkou úlevu. Provedení této punkce v domácím prostředí nemocnému ušetří útrapy transportu, čekání v nemocnici, čekání na sanitku… Často se provádí opakovaně, protože tekutina se obvykle opět doplní.